|
(to je teda nadpis, ale něco tam prej bejt musí, jinak to nejde vložit...)
Chtěl bych popsat současnej problém ohledně Davidovy současné výkonnosti, potažmo konfliktu, kterej mam teď s Davidem. Píšu to s maximální pokorou a respektem, či uznáním k vám, nám, hráčům Thunder Balls.
Viděl jsem už spoustu hráčů a hráček, trénoval jsem se spoustou týmů, mám zkušenost jak s nejvyššími, tak i s těmi nejnižšími ligami, mam zkušenost i s trenérskou prací v nejvyšší soutěži juniorek, takže mam dostatek zkušeností na to, abych dokázal posoudit výkonnost hráčů.
David mi průběhem svý florbalý „kariéry“ připomíná Veselku, rozloženýho do několika let. Bejval s Martinem nejlepší hráč týmu a největší tahoun, měl z nás, pokud si dobře vzpomínám, největší zkušenosti, dokázal vzít doslova otěže zápasu do svých rukou a rozhodnout zápas. Trenér a kapitán, jak má bejt. To byli ale Thunder Balls někde jinde a zatímco se Martin zlepšoval a udržoval se tak na ThunderBallský špici a nabírali se noví hráči, Davidova výkonnost stagnovala, tzn., že se nějak výrazně nezlepšoval, ani nezhoršoval. Až do minulý sezony ale ještě dokázal udržet krok s ostatními a byl oporou. V průběhu letošní sezony to ale šlo s jeho formou od desíti k pěti, jeho útok odehrál velmi jalovou půlku sezony. Nejdřív se vymlouval na Vojtu, pak na boty, pak na čepel, teď na mě, na Kocoura, na fauly… Musim říct, že když jsem byl už o Vánocích na tréninku a viděl, co tam David předváděl, tak jsem docela čuměl. Hlavně jsem viděl, že ve Vojtovi problém není. Pak si pořídil boty – nic, hůl – nic… Já to sice viděl a věděl, ale nechtěl jsem jako „nově příchozí“ hráč někoho kritizovat, soustředil jsem se na sebe a čekal, co bude. Teď už nejsem tak novej, navíc už se dávno známe a to, co vidím u Davida, zvlášť po technický stránce, v posledních tejdnech, to je něco neskutečnýho a naprosto nehodnýho tohoto týmu. David je v současný době technicky suverénně nejhorším hráčem týmu. Možná, že by to pro někoho mohlo bejt překvapující, spousta hráčů ho vidí obrazně řečeno periferním zrakem, ale kdo s náma hraje v pětce a sleduje ho, ví o čem mluvim. Odhaduju, že za ten tréninkovej zápas člověk absolvuje řádově tak 30 osobních soubojů. „Špičkovej“ Áčkovej hráč (třeba Kúža, Martin) jich vyhraje 25, slabě nadprůměrnej – průměrnej (Bure, Vojta, Mišo – já, Petr) 20, slabší 15, silně podprůměrnej 10 (to už je na odchod do Béčka) a David třeba 3. Udělá si ho úplně každej, stejně tak mu i ti nejslabší hráči v klidu berou míčky, není prakticky schopen vystřelit, slušná přihrávka jde od něj tak jedna z deseti, na tréninku se s Martinem nejdřív pohádá kvůli sekání a pak není schopen trefit stojící míček na standartce, když mu přihrávka nepřijde přímo na čepel, nechá to projít kolem sebe a rozhodí ruce, že „to je špatná přihrávka“ (tak co by se natahoval, nebo udělal rychlej krok), když mu jde přímo na čepel, řekne, že byla skákavá… Asi před 2 týdny jsem mu to po tréninku naznačil, i když mě mrzelo to říkat, kvůli tomu, že jsem nechtěl narušovat atmosféru, nebo vztahy v pětce a vím, že David kritiku špatně snáší. Čekal jsem, že to asi bude chtít otáčet proti mně, což se nakonec potvrdilo.
Co se týče mě (zdálo by se divný, jak s tím souvisím já, je to kvůli okolnostem, který přijdou později): Nejsem tady žádná hvězda, zatím jsem nepředvedl nic „zázračnýho“ (kromě toho gólu Bubenči…;-)) a ani nečekám, že bych měl něco zázračnýho předvádět, nejsem žádnej gólostroj, kterej by dával pravidelně 3 góly za zápas, přesto mam celkem s přehledem na to, abych hrál za Áčko a byl oporou a plnohodnotnym hráčem, navíc mam v sobě (protože mě to baví) i touhu zlepšovat se a odstraňovat svoje herní chyby, nebo zlozvyky…
Přišel minulej trénink, já přišel o 5 minut pozdě (ještě jednou se omlouvám, ale do posl. chvíle jsem zvažoval, jestli na trénink vůbec jít, protože jsem měl zvýšenou teplotu, navíc Niklásek onemocněl, měl 38,5 horečky) a David mi řek, že je na mě nasranej a že teda neví, jestli budu hrát příští víkend za Áčko… Ale to vem čert, já byl na Davida celej trénink doslova jako mílius, maximálně pokornej, osobně jsem se mu šel ještě omluvit za ten pozdní příchod, doslova jsem za něj bojoval u Štěpána kvůli víkendu, aby moh hrát za Béčko, protože by to potřeboval a chtěl, (ostatně i v průběhu tejdne jsem Davidovi podával pomocnou ruku - že bychom chodili někam trénovat, volal jsem mu, ať přijde na Kotlářku…), hecoval se s nim před zápasem, poplácával ho během něj, hájil ho před ostatníma, když jsem měl za to, že to nebyla úplně jeho chyba, ještě jsem to sved částečně na sebe… Po tréninku jsem šel za Davidem, abych mu, naprosto bez jakýkoliv kritiky popsal jednu situaci ze hry, kdy jsme si neporozuměli (podle mě byla způsobena tím, že David šel v úplně nesmyslnou situaci do křížení, podle Davida tím, „že se mi nedaří“…) a on mě utnul s tím, že mu nemam vysvětlovat nějaký situace, že prostě nemůžu hrát za Áčko, že jsem špatnej atd... – já už ho pak přestal poslouchat, sklopil jsem hlavu, otočil se a odešel… Byl jsem z toho smutnej a nasranej, dneska jsme si vyměnili několik zpráv a během dopoledne jsem se stal do konce sezony hráčem Béčka…
David mi napsal, že k sobě nepotřebuje hráče, kterej o sobě ví, že není hvězda, nebo tahoun. (Předesílám, že já slovu „tahoun“ rozumím jako hráč,kterej svými výkony převyšuje ostatní a „táhne“ tak svůj tým vejš). David by prostě chtěl, aby to všichni odehráli za něj a on při tom moh hrát – tzn. potřebuje k sobě do pětky hráče, kteří i ve 4 dokážou podat výkon jako slušná pětka. Takovej hráč já nejsem, sorry, na to nemam. Můžu s klidnym svědomím říct, že prostě tak dobrej nejsem. A jestli David řekne, že budu hrát v Béčku, půjdu hrát za Béčko. Respektuju, že je trenér, nejsem hajník, abych dělal nějaký bojkoty v týmu, ale bude mě mrzet, že Davidova zaslepenost škodí týmu. A budu jen doufat, že ta jeho pravomoc rozhodovat, která se řídí podle sympatií a antipatií, emocí a touhy zahrát si, nebude stát Thunder Balls postup.
|
|