Panteři, Panterky a Panteřata...

Tak,

po delší době jsem se zase rozhodl, že napíšu článek. A budu se v něm zabývat hlavně budoucností nově vytvořeného týmu FBC Panthers. Také se poohlédnu po vstupech jednotlivých kategorií do sezóny. Myslím, že to spojení s Thunderballs se Panterům po počátečních peripetiích a hlavně nevolí a obavám hlavně nás, hráčů, začíná hodně vyplácet. A můžeme začít od těch nejmenších. Pominu-li elévy,kde zůstal vedoucí z Panterů, tak ml. a starší žáci k sobě konečně dostali jako vedoucí zkušené hráče, kteří mají stále chuť a ochotu (byť často za cenu obětování svého volného času i fin. prostředků) se zlepšovat a do budoucna býti kvalitními trenéry. Zatím se začíná projevovat to, o čem jsem byl přesvědčen již na začátku června. Jak Štěpán, tak Kryštof jsou schopni svým dobrým a zodpovědným vztahem k dětem a florbalu být dobrými vedoucími. Záměrně nepíšu trenéry. Aby byli dobrými trenéry, to chce hodně zkušeností, znalostí a i jiných faktorů. A to budeme moci posoudit sami až podle výsledků této sezóny, neb pro oba je to trenérská premiéra. Dispozice na to rozhodně mají a všichni víme, že za úspěchem a výsledekem dobré práce trenérů zv jakékoliv kategorii nejsou jen nejvyšší místa v tabulce. Převážně u dětských kategorií je úspěchem a dobrým výsledkem kvalitní práce trenérů hlavně děti pro florbal nadchnout, naučit je základům týmového sportu, kolektivní práce a směřovat a motivovat je tak, aby sami na tréninky docházeli s radostí.
Zde se dostávám k dalšímu bodu a to je tréninková a zápasová účast. Všichni by si měli uvědomit, že základem úspěchů je, že se na tréninky chodí. Není nic horšího, než poškodit sebe a své kamarády, kteří se třeba na nejlepší jedince hodně spoléhají tím, že budu účasti na trénincích a zápasech. Je to nezodpovědné i kvůli trenérům, kteří pak musejí často improvizovat se sestavou a často je to na úkor herní kvality. Mrzelo by mě to zvláště teď, kdy k tomu mají naše děti ty nejlepší podmínky.
Byl jsem na zápasech starších žáků a i dle ohlasů u mladších kategorií (ml.žáci) zde přesně platilo: Nízká tréninková účast a absence hráčů na zápasech často rozhodovala o výsledcích týmu, který by jinak (v plné síle) měl zpravidla na daleko kvalitnější výsledky. Takže – choďte,choďte,choďte, přemlouvejte své rodiče, že na chatu tento víkend ne,protože máme zápasy a tak:)

Jsem velmi rád, že se nám podařilo rozšířit své řady i o ženy,které prokázaly neuvěřitelné zlepšení za těch několik měsíců, co to hrají. Převážná většina z nich držela florbalové náčiní poprvé v životě a i přes to, že letos půjde hlavně o to vybudovat zdravé a silné jádro a položit tak základní stavební kámen do let budoucích. Některé z nich mají potenciál i na ligu nejvyšší, uvidíme, co z toho nakonec bude, ale zatím to vypadá velmi dobře. Po prvních zápasech nelze jinak, než holky pochválit, vezmeme-li v potaz, že to pro většinu byla úplně první utkání.

Co se týká mužských kategorií, tak hlavně A tým by měla být taková vlajková loď celého oddílu. Měla by jít ostatním příkladem jak herně tak i lidsky, hráči by se měli podílet na chodu celého týmu, měli by chodit pomáhat i do nižších lig ostatním týmům a snažit se být vzorem převážně mládežnickým kategoriím. Po úspěšném vstupu do sezóny ale platí stejný cíl. V již poměrně kvalitní a nebité 1.pražské lize hrát tak, abychom si po každém zápase mohli říci, že jsme pro to udělali maximum. Díky angažování zkušeného extraligového hráče a trenéra Marka Brosche se nám oproti
lo�ské sezóně opět neskutečně zlepšila kombinační činnost a konečně to začíná vypadat jako florbal a myslím, že v současnosti většina z nás dosakuje či překonává svoje maximum. A to nejen herně,
ale i přístupem. Ano, může se zdát, že by takový klub, čítající zatím cca 150členů, měl mít A-team výš, ale když si uvědomíme, že jsme se sami!!! dokázali kolektivní prací, zodpovědností a pílí dostat
až z ligy nejnižší, je toto prozatím velký úspěch. A budeme v tom chtít rozhodně pokračovat, přestože cílem v letošní sezóně je ligu udržet. (Ostatně to bylo vloni taky a postoupili jsme z prvního místa:) )

Kategorie mužů B a hlavně C by měly sloužit hlavně pro hráče, kteří nemají nejvyšší výkonnost, či pravidelně nechodí nebo nemohou chodit na tréninky, pro hráče, jenž berou florbal pouze jako rekreaci a v neposlední řadě (a hlavně) pro mladé hráče (juniory a dorost), aby se vyhráli a získali cenné zkušenosti. Převážně u C-teamu by to mělo být samozřejmostí snažit se do týmu brát pokud možno co nejvíce juniorů, byť to může být na úkor výsledků, což první turnaj mužů C naznačil.
A vůbec to není na škodu. Je to hlavně o tom získávání zkušeností.Ovšem je pravda, že naši junioři musí svojí kvalitou 6.ligu udžet, protože jinak to bude docela ostuda. A ještě ke kategorii B, doufám, že až se konečně kluci sejdou/uzdraví apod., mohli by být velice silní. Zvláště budou-li doplněni o pár nejlepších juniorů, nebo mužů z �čka!

Juniorský tým: Letos se nám sešel velice silný ročník, který má jednoznačně na postup.
Trochu mi přijde, že ti kluci to ale zatím nemají v hlavách,takovou tu bojovnost, vůli,smysl
pro kombinační hru…Jestli se jim podaří spojit svoje schopnosti právě s tou obětavostí a
dravostí, tak se o postup určitě poperou. Otázka je, že kdyby se postoupilo, tak by bylo dobré tu 2.juniorskou udržet, což by po odchodu těch nejlepších mohlo býti neřešitelným problémem.
Nicméně i tak přeju klukům víc podobných výher, jako byla ta poslední (14:1)

Mladší než juniorské kategorie zde již hodnotit nechci,neb od toho tu jsou jiní, jen chci zopakovat, že hráči by měli být na trénincích správně vedeni především po technické, fyzické a taktické stránce. Měli by být motivováni prací vedoucích/trenérů a měli by mít chuť a vůli do tohoto sportu investovat svůj čas.

Když jsme se rozhodoval, jestli zůstat, Jihlavanka byla pro mě dobro…..tedy, ukázalo se to
jako dobrý krok. Nemyslím teď po té herní stránce, myslím, že se mi hrálo s jinými týmy přeci jenom o něco lépe (Fbš,Vodolka), ale hlavně proto, že člověk tak nějak teď cítí větší zodpovědnost (po příchodu trenéra) na sobě makat a svoji oddanost tomuto sportu a bojovnost
se snažit předat i mládežnickým kategoriím, stejně tak, jak to zatím dělají Kryštof (Kocour),
Štěp a Gigolo (Honza Tůma).

Myslím,že jsme se vydali správným směrem a že máme před sebou jistě minimálně několik dobrých roků.

P.S.Trochu mi to připomíná článek z nějaké socialisticko-Marxistické příručky, :)