|
Úvod
Není potřeba připomínat, že sezona byla opět zlomová, a další (jak je naším již dobrým zvykem) bude ještě zlomovější. Krátce si tedy připomeňme hlavní události, kterými začínala tato již uplynulá sezona...
Áčko, které oproti slibnému vývoji skončilo v nelichotivých patrech tabulky, opustil trenér, humoristický mentor a starý mazák Marek Brosch, který nás toho opravdu hodně naučil, až to bylo divné a tak si jeho trenérskou kariéru pokryla mateřská Bohemka. Najít náhradu se nám nepodařilo, což bohužel nebylo proti očekávání a vedení se ujal Honza Tůma, kterému se zalíbila role mučedníka, který si toho naloží co nejvíce a popere se o úspěch na všech frontách a tento úkol (zkrotit kolektiv složený s odchovanců, nějaké té posily a divokých ThunderBallů - dětí florbalové ulice) byl opravdu přetěžký a do sezony to byl velký otazník - nakonec tedy úspěšně zvládnutý.
Náš první rezervní tým měl velmi čerstvé zkušenosti s problémy se sestavou, která vznikala z různých absencí, zaviněných i nezaviněných, špatného nasazení či malého vedení nebo z absence silné osobnosti, takže úkol byl jasný - mít co nejšrší kádr, aby bylo z čeho vybírat a byl tlak na jednotlivce. Vyprázdnili jsme tedy druhý rezervní tým a tento tah se do budoucna ukázal jako oboustranně prospěšný. Paradoxem ale byly špatné výsledky starší a zkušenější rezervy oproti jednoznačné pozici lídra soutěže, odehrané především mladými puškami. Samozřejmě má svou váhu i rozdíl soutěže, ale to je tak z 40% - uvidíme tedy, jaká bude startegie na další sezonu.
Ženy zahajovaly druhou sezonu podobně jako tu první - s očekáváním, jak vše půjde, spousta nových neznámých týmů, ale bohatší o zkušenosti. Naše ženy jsou živoucím důkazem toho, že u nás prostě dokážeme naučit florbal každého, kdo chce! :-)
Junioři, zklamaní těsným únikem postupu a notně omlazení startovali s jasným cílem - ligu vyhrát, užít si lehkou soutěž k procvičení ofenzívy a aby nezaháleli, tak posilovat mužské týmy co to půjde a podle hesla každému podle jeho zásluh :)
Dorost - nově otevřené družstvo, které prodělalo docela důkladnou přípravu, nevědělo, co se od něho čeká a co může čekat od ostatních a samo od sebe a podle toho se i odvíjela celá sezona. Příprava jak herní tak fyzická udělala své (ač se to někomu nezdá) a podařilo se nám sestavit kompaktní tým z různorodých částí - jak odchovanců a služebně hodně starých panterů, kluků z ulice, kteří museli v krátké době dohánět opravdu hodně a posil ze Lhokama a našich malých mistrů - starších žáků.
Starší žáci, družstvo, které původně vypadalo, že se ani nepřihlásí, se nakonec stalo jedním z nejširších a nejlepších a to zcela jednoznačně díky 2. vlně uprchlíků ze Lhokama, kteří u nás našli domov. Podobně jako u dorostenců byl ale problém s očekáváním, nikdo nevěděl, co bude s týmem, kteý se spojil s družstev co byly vloni na 9. a 10. místě, ovšem nakonec se šťastným koncem.
Mladší žáci měli velké štěstí - přestože se jim nepodařilo v životně malém počtu udržet příslušnost k 1. lize, tak z posbíraných zkušeností a nových kluků z ulice pod vedním nové trenérské dvojice srdcařů a odchovanců Panthers se jim podařil splnit úkol - být ve své slabé lize tahounem a týmem, který diktuje hru, korunovaný možností postupu zpět do 1. ligy.
Pro elévy byla tato sezona nejčernější úplně ze všeho - na podzim došlo k dramatické změně a následnému nutnému zbavení na první pohled neškodného pana Petržely funkce trenéra. Ten s námi začal bojovat a nebránil se tomu využít všechny prostředky. Vítězové však (jak už to v životě bývá) byli dva, ale ani jeden nebyl z nesvářených stran - jedním byl tým Future, kterému spadli naši elévové do klína, kam je pan Petržela se svými bláhovými představami zavedl a druhým vítězem byla lidská hloupost, která dovolila rodičům dětí věřit malomluvnému podivínovi a davová psychóza udělala své. Více bude v samostatném článku snad již brzy! :-)
Nyní tedy k současnosti:
Muži A
20 zápasů (15-0-5) 126:81 (základní část 2. místo z 11)
4 zápasy (2-0-2) 10:12 (kvalifikace o postup 3. místo z 4)
Sestava tedy byla silnější, zdravější a zkušenější a starosti nám dělala absence trenérského vedení. Jak je ale naším dobrým zvykem sezonu jsme začali velmi dobře a vezli jsme se na vítězné vlně, někdy se šťestím, někdy s ještě větším, ale každopádně jsme vyhrávali a to na naše borce má vždy neskutečně pozitivní efekt. Zaskočil nás pouze krutý los s rezervou Boleslavi v domácím prostředí, navíc o volném víkendu a poctěni návštěvou reprezentanta Boušky s bratrem jsme dostali příděl (1:6). Liga nám však velmi rychle vykristalizovala a vzhledem k postupovému klíči jsme šli vstříc soupeři o postup Medikům, kde jsme ale dvakát dostali lekci z mazáctví a tím i nevýhodnou pozici do kvalifikace. Dovolili jsme si ještě další dvě porážky, ale to už nic neměnilo na tom, že jsme jistý účastník kvalifikace s jistotně nejhorší výhozí pozicí.
Cíl sezony však byl dostat se do kvalifikace, což jsme splnili a pak bylo jasné, že to budeme muset nějak uplácat a případně čekat na administrativní pomocnou ruku. Jak to vše dopadne ještě stále není jisté, ale naděje, že jsme TAM, je dosti velká!
Muži B
18 zápasů (9-2-7) 76:60 (6.místo z 10 - sestup)
Vzhledem ke zkušenostem z loňska a k brutální změně soutěží byla zde stanovana jasná priorita - udržet! Soupiska byla nabušená ale bohužel jen co se týče počtu, kvalita a přístup nebyl příliš na naší straně a tak klíčovým impulsem pro béčko byl příchod 3.vlny uprchlíků ze Lhokama, kdy jsme čtyři hráče rozhodili po soupiskách a s jejich příchodem se zlepšily jak výsledky, tak hlavně herní styl a sestava se oživila. Na úkor touhy po systému byla k vidění individuální technika a myšlení, což je základ systému a u mnoha ostatních hráčů je skutečně co dohánět (nebo dohnat nedá?)
Cíl sezony však splněn nebyl a naše Béčko je jedném se setupujích! Uvidíme, jaké z toho budou vyplývat závěry a změny do další sezony.
Muži C
20 zápasů (17-1-2) 105:48 (1.místo z 11 - postup)
Céčko mělo od začátku jinou koncepci a cíle - soupiska byla vyprázdněna (4 aktivní hráči) a sloužilo jako sehrávací pole pro mladé pušky (juniory a dorostence) a pro rozehrání áčkařů a béčkařů - zapojeno celkem 42 hráčů! Sezona byla famózní a veleúspěšná - výsledky hovoří za vše a ukázalo se, že cíl zisk titulu nebyl jenom pošetilým přáním, ale cestou, jak postoupit přes naše padající béčko!
Je to tedy bez nadsázky jeden z našich nejstrategičtějších kroků a můžem za něj být hodně vděčni.
Ženy
24 zápasů (12-1-11) 62:62 (6. místo z 13)
Holky se rozjížděly pomalu a oproti mužům měly zase famózní konec sezony, kdy svoje soupeřky válcovaly a ty pak litovaly těžkého losu. Jak jsem psal již na začátku, krásný příklad toho, že u nás florbal učit umíme; samozřejmě i skvělý kolektiv a obrovská podpora našich klubových i ligových akcích jim dává svojí jedinečnost! Zajímavá je však, jaká velká propast je mezi tréninkem a zápasem - podle tréninku by člověk nikdy nevěřil, jaké peklo dokážou na hřišti rozpoutat. Soupeřky převyšují hlavně chutí, důrazem a rychlostí, která právě obecně ženskému florbalu hodně chybí. Velký potenciál, který je dobře nastartován!
Junioři
18 zápasů (14-0-4) 95:42 (2. místo z 10 - postup)
Naši mladíci měli letos dosti zvláštní sezonu, byla přizpůsobená věm okolnostem - jejich tréniky a jejich zapojování do mužských družstev, zároveň ale také jejich nízkému počtu. Sezonu odehráli však pod očekávání, co se týče celkového umístění - několikrát nechali situaci dojít na hranici únosnosti, asi aby si o to více vychutnali, jak jsou dobří :o) Každopádně cíl (postup) splnili a nyní jim zase začne jiné období, na které jsou však připraveni a věříme jim, že to zvládnou!
Dorostenci
24 zápasů (14-3-7) 106:73 (4.místo z 9)
Naši divocí mladíci celou sezonu bojovali - bohužel někdy ne proti soupeři, ale proti sobě a nebo proti trenérům, což ubíralo síly oběma a mělo špatný vliv. Vstup do sezony byl výborný, ale brzy přišlo klopýtnutí, které nám zmenšilo šance na postup (který nebyl naším cílem), ale někoho asi ano, takže mohl mít pocit, že není o co hrát. Sezona tedy jako na houpačce a vítězná vlna střídala krizi. Vinit z toho můžeme z části i nevyrovnanou ligu, což ale spíš hraničí s výmluvou. Nic ale nezmění to, že 7 bodů jsme ztratili s týmy, které skončily za námi. Pozitvní bylo naučení nových herních dovedností a jejich přenesení do hry a různé změny v sestavě, plus zapojení starších žáků do dorostu a dorostenců do juniorů a mužů. Více bude ve zvláštním článku.
Starší žáci
18 zápasů (14-2-2) 93:31 (1. místo z 10 - postup)
Jak již bylo zmíněno, nikdo nevěděl, co takovýto tým může hrát, každopádně ambice velké nebyly. Cílem bylo dát hráčům kvalitní průpravu a naučit je myslet dřív, než bude pozdě (budou v juniorech). To se překvapivě avšak po delší době povedlo a vděčíme za to hlavně trenérce Zuzce, která vedla pečlivou a systematickou celosezonní přípravu a to často za cenu dosti vysokou. Přemlouvat hráče, aby dělali to, co je pro ně nejlepší je skutečně těžké a málokdo to ocení alespoň nepřímo. Svojí ligu vyhráli a nabylo to tak lehké, jak se může z výsledků zdát, ovšem ta liga byla tak špatná, že se s ní nedalo dělat nic jiného, než jí vyhrát! Zní to možná s nadsázkou a je to i neuvěřitelné, zvláště při vzpomínce na minulou sezonu, kdy Panteři i Lhokamáci dostávali od týmů bez techniky a nápadu a letos jim to vraceli i s úroky. Co bude s přihlášením či nepřihlášením vybojované 1. ligy se uvidí podle pohovoru s hráči a s angažováním případných posil. Více bude opět ve zvláštním článku.
Mladší žáci
18 zápasů (12-3-3) 104:55 (3. místo z 10 - postup)
Mladší žáci tedy hráli o ligu níže, než loni a určitě nezaháleli a přestože kádr nebyl nejširší, podařilo se trenérům velmi dobře doplnit a sestavit kompaktní a talentovaný tým a vybojovat podobně jako starší žáci možnost hrát 1. ligu. Stále však mají mnoho rezerv pro zlepšení, hlavně co se týče obranné činnosti a efektivity v zakončení. Doufám, že zde od trenérů přibude nějaký fundovanější článek - určiitě by si ho zasloužili nejen hráči, ale hlavně náš fantastický kotel fanoušků - rodičů, kteří věrně provázejí svůj tým celý rok a báječnější jsem ještě neviděl!
Elévové
20 zápasů (10-1-9) 86:74 (6.místo z 11)
Elévové začínali ve třetině soutěže znovu a se zcela novým kádrem, složeným z nováčků, přípravky a hrstky věrných, kteří neodešli ve strachu a s ublíženým pocitem za panem Petrželou. V často minimalistickké sestavě jsme však ukázali všem, že i v malých špuntech tluče velké panteří srdce, které se nevzdává a bojuje, co může a i takováto sezona bude pro ně velkou zkušeností, zvláště v jejich věku!
Závěr
Článek je otevřený všem, kdo se podílejí na chodu a fungování celého oddílu a já uvítám všechny doplnění, případně samostatné články. Sezona je za námi a můžeme jí přes všechny nástrahy, trable a neštěstí považovat již teď za úspěšnou. Z nejúspěšnějších jmenujme v první řadě odchod pana Petržely, postupy juniorů, mužů C, starších a mladších žáků, možnost postupu mužů A, dále zapracování velkého množství uprchlíků ze Lhokama a obrovskou vůli a nasazení hráčů a trenérů, podporu rodičů a partnerů a doufáme a těšíme se na pokračování tohoto našeho společného úsilí!
|
|
