|
Byl jednou jeden Pták a ten se jmenoval Bounty. Holky mu říkaly, že je sladkej jako ta tyčinka, ale jemu to bylo jedno, trápila ho jiná věc. Ať dělal co dělal, nedával na trénincích ani v zápasech góly. Kdysi, než se jeho brankostroj zasekl, Kropil góly jedna radost, pro soupeře býval postrachem. Jenže pak jednou onemocněl strašlivým virem jménem ManingoMandok, a bylo po gólech. Byl pořád rychlý jako vítr (fanoušci při zápasech často dávali k dobru pokřik z jednoho slavného filmu „Forreste běž“), ale góly nikde. Jako by se mu v hlavě usadil Alzheimer, a on zapomněl dávat góly. Měl prostě Pech.
To jeho íránský přítel David na tom byl opačně. Říkalo se o něm „David Ghali, tomu holky lhaly“. David opravdu nebyl žádný Gigolo, navzdory časté péči kosmetického koncernu Wichy, a proto Bountymu jeho zájem děvčat záviděl. Bountyho střelecká nemohoucnost ho tak hřála u srdce. Holky si sice o tyčince (jak David Bountymu vtipně přezdíval) pořád vyprávěly historky typu „ten má péro jak nějakej Černoch,“ ale svět už Davidovi najednou nepřipadal tak nespravedlivý jako dřív.
Proto si nemohl do Bountyho nešťouchnout při jednom z náhodných setkání obou mladých mužů v parku. „Ahoj Tyčinko, co to venčíš, nějakou fenku?,“ začal zostra David. „To je Fenkáč ty vole,“ odpálil ho pohotově Bounty. „Tak kolik si dal letos gólů frajere?“, nebral si servítky dívkami opomíjený hoch z Íránu. „Zatím dva,“ procedil mezi zuby Bounty. „Toli(k)?“, otázal se velice vtipně a sarkasticky David vědouce, že ťal do živého.
„Ty vole to není sRanda,“ zahřměl rozzuřený Bounty. Chtěl Davida potupit, ponížit, ukázat mu, zač je toho loket. Hlavou se mu míhaly fragmenty z pečlivě nastudované sbírky vesnických přísloví, třeba „Prší-li hodně v září, vesele se Sedlák tváří,“ „Nejhorší Sedlák – největší brambory,“ nebo Bountyho nejoblíbenější „Červen studený, Sedlák krčí rameny“. Ale nějak se to nehodilo. Proto pouze probodl soka pohledem a s největším opovržením k němu prohodil: „Ty seš prostě Kocot (čti anglicky), a upaloval domů cvičit standartky.
Ukázka pracovní činnosti a tvůrčí práce v ČSOB aneb když se chce blbnout .
|
|
